Dřištál

Dřišťál obecný (Berberis vulgarit) se dříve vyskytoval v mnoha místních barevných kultivarech. V Rouenu dokonce rostla bezsemenná odrůda. Další druhy jsou známy z celého světa : oblíbený Berberis Darwini nebo Berberka buxifolia s velkými plody, které jsou výborné syrové i vařené.
Příbuzné dřeviny rodu Mahonia se dřišťálům velmi podobají, nemají však trny a jejich listy jsou zpeřené. Květy jsou žluté, obvykle voňavé. Z černomodrých plodů Mahonia aquifolium, zvaných „ Oregonské víno“ se dříve vyráběla zavařenina.

Vyskytuje se po celém světě v řadě druhů. Náš dřišťál obecný se dnes konzumuje jen zřídka, kdysi ale býval velmi oblíbený. Osadníci v Massachusetts ho pěstovali v takovém množství, že v roce 1754 bylo jeho další vysazování zakázáno.

Plody Dřištálu se mohou nakládat do octa, cukru nebo sirupu, kandovat nebo zavařovat jako džem. Listy dříve sloužili jako koření. Obsahují alkaloid, který může způsobit zdravotní potíže.
Dřišťál je vhodný plot i úkryt pro zvěř. Kdysi se užíval k výrobě žlutého barviva.