Komonice

Komonice lékařská(Melilotus) zahrnuje asi 20 druhů, které rostou v Evropě, Asii a severní Africe, některé druhy druhotně i v Americe, v Austrálii a na Novém Zélandu.

Dvouletá, 30 až 200 cm vysoká bylina. Lodyha Komonice je vzpřímená nebo vystoupavá, bohatě větvená, mělce rýhovaná, lysá nebo nahoře přitiskle chlupatá, někdy načervenalá. Listy trojčetné, řapíkaté, lístky zubaté až celokrajné. Žluté květy uspořádány do 5 až 10 cm dlouhých jednostranných, úžlabních hroznů. Kvete v V až IX.

Obsahuje kumarin (asi 0,9%), melilotin (asi 0,2%), melilotosid, purinové deriváty, alantoin, kyselinu alantoinovou, melilotovou a močovou, třísloviny, glykosidy, flavonoidy, cholin, slizy a fytoncidy.
Drogou je nať, která se sbírá v době květu a pomalu se suší přirozeným teplem nebo za umělého sušení za teplot do 40 °C. V čerstvé rostlině jsou kumarin a melilotin glykosidně vázány, uvolňují se teprve při sušení.
Droga tlumí činnost hladkého svalstva, užívá se při chronickém bronchiálním kataru, při vysokém krevním tlaku (způsobený speciálně přechodem), při křečích v malé pánvi, při střevní kolice i jako prostředek proti nespavosti. V těchto případech se užívá macerátu připraveného z jedné čajové lžičky drogy na jeden šálek vody - denně se pijí 2 až 3 šálky (celkem asi 4 g drogy denně). Ve formě obkladu, omýváním nebo jako náplasti se užívá na hojení ran. Rovněž se užívá jako prostředek omezující srážlivost krve (způsobuje kumarin), čehož se využívá v prevenci embolií.
Vzhledem k přítomnosti kumarínu v droze, může ve větších dávkách nebo při dlouhodobém užívání působit bolesti hlavy, spavost, závratě až ochrnutí! Drogu by zásadně neměli užívat lidé trpící poruchami krevní srážlivosti!