Petržel

Historikové nacházejí první zmínky o petrželi již ve 3. století, kdy byla petržel uvedena jako koření v římské kuchařské rukověti. Císař Karel Veliký si jí vážil. Byl to symbol radosti a slávy. Pochází z vyšších poloh Středomoří, dosud tam planě roste.

Hlavní účinnou látkou petržele jsou silice. Nejvýznamnější je apiol, v menším množství však obsahuje i terpeny, felandren, cymol a pinen.
Další významnou léčivou látkou jsou flavonoidy (apiin, polyacetylen). List navíc obsahuje větší množství kyseliny listové. Využitelná je v podstatě celá rostlina. Kořen, listy i semena obsahují příznivé silice v léčivém množství. Petržel obsahuje 85% vody, ale její vláknina je tak tuhá, že k přípravě na vitaminy a minerálie bohaté šťávy je nutné důkladné rozmělnění a patřičně silný hydraulický lis.
Petržel je bohatá na draslík, vápník, hořčík, mangan, železo a chlór, provitamin A, vitaminy B.

Pomáhají při nemoci ledvin, močového měchýře, ledvinových kolik, při problémech s močovými kameny, po zánětu - prostaty (předstojné žlázy), při menstruačních potížích, střevní kolice.