Černucha setá na bolesti břicha i jako podpora laktace u kojících žen

Černucha setá (Nigella sativa) patří k letničkám, které si pěstujeme pro krásu i užitek. Dříve, než si vydobyla místo mezi okrasnými zahradními rostlinami, byla pěstována jako tzv. černý kmín, který se využíval v lidovém léčitelství, posléze i v lékařství, ale 
sloužil též ke kořenění. V zahrádkách je tato bylina pěstována pro atypické světle modré až bílé květy, které vyrůstají na konci stonku a jednotlivých výhonků. Jejich prohnuté dvouklané nektarové lístky obrůstají i v několika vrstvách nápadně vyčnívající střed s dlouhými pylovými tyčinkami, které z profilu působí jako tykadla. Rostlina je přibližně 60 cm vysoká a má velice zvláštní zpeřeně dělené listy s nitkovými úkrojky tenkými jako jehličky. Z pěstitelského hlediska hraje velice důležitou roli tobolka složená z nafouklých měchýřků. Ta obsahuje nejenom léčivá semena, ale působí též mimořádně dekorativním dojmem, a to jak na zahrádce, tak i ve váze co by slaměnka.

Černucha pochází ze Středomoří a jihozápadní Asie, kde planě roste celkem 26 druhů. Většinou se vyskytuje na úhorech nebo roste jako plevel na obdělávaných
plochách. V teplých oblastech Slovenska a na jihu naší republiky se vzácně nachází černucha setá. Kromě ní se u nás můžeme setkat ještě s černuchou damašskou, jejíž semena se rovněž používají ve farmacii a svou chutí i vůní údajně připomínají jahody a ananas. Další příbuznou je černucha rolní, která se od předchozí liší menším vzrůstem (do 30 cm) a uspořádáním lodyžních lístků, které nedosahují až po květ.

Doba květu
V našich podmínkách rozkvétá černucha od června do září, v jižních oblastech kvete déle.

Pěstování
Černuchy patří k nenáročným rostlinám, kterým vyhovuje sušší vápnitá půda a slunné místo. Množí se semeny vysévanými brzy z jara přímo na trvalé stanoviště, protože tyto rostliny špatně snášejí přesazování. Semínka je možné zasít také na podzim, ale pak je dobré záhon na zimu ochránit chvojím či jinou přikrývkou. Po vzejití se rostliny 
jednotí a jednou až dvakrát během vegetace přihnojují. Na konci léta nebo na podzim dozrávají tobolky, které se po odříznutí nechávají mírně proschnout, a pak už z nich lze vysypávat aromatická semena.

Ochrana
Přestože černucha setá i ostatní dva druhy patří u nás ve volné přírodě k ohroženým rostlinám, nejsou jako polní plevel ze zákona chráněny.

Zajímavosti
Už ze samotného faktu, že semena černuchy seté bývají přezdívána jako „léčivý kmín“, je jasné, že budou mít na lidské zdraví blahodárný účinek. (Obsahují až 40 % oleje a přibližně 1, 4 % silice, dále glykosidy melantin a konigelin a alkaloid damascein.) Upravené coby nálevy podporují trávení a pomáhají při žaludečních křečích, nadýmání, střevních potížích a menstruaci. Jsou však také neškodným desinfekčním prostředkem proti infekcím zažívacího traktu, střevním parazitům a přispívají k detoxikaci těla. Čaje pak pomáhají při léčbě kašle, rýmy, zánětu průdušek nebo ústních dutin.

Semínka se většinou drtí nebo melou na prášek, který se užívá dvakrát až třikrát denně na špičku nože, nebo se z něj připravuje nálev, kdy se 2 čajové lžičky zalijí půllitrem vroucí vody a nechají 15 minut louhovat. Také se z nich lisuje aromatický olej využívaný při ústní hygieně a výrobě parfémů.

Se semínky černuchy se setkáme rovněž v gastronomii. Používají se jako jemnější náhražka pepře, jsou také součástí asijských kořenících směsí, jako je kari. Přidávají se však i do sladkého pečiva.