Valerián

Valerian je trvalka jevnosnubná rostlina, s hlavami sladce vonícího karafiátu nebo bílých květin. Květiny jsou v rozkvětu v severní polokouli od června k září. Valerian byl používán jako parfém v šestnáctém století.

Vytrvalá, 10 až 45 cm vysoká bylina s plazivými výběžky vyrůstajícími na bázi rostliny. Lodyha přímá, rýhovaná až hranatá, lysá, jen pod uzlinami krátce chlupatá. Přízemní listy vejčité, řapíkaté, střední a horní lodyžní listy přisedlé, zpeřené, s velkým koncovým úkrojkem. Květy jednopohlavní (jde o rostlinu dvoudomou, samičí rostliny jsou mohutnější s menšími květy a naopak) v hustých koncových obvykle 3ramenných vijanech, prašníkové květy asi 3 mm velké, obvykle narůžovělé, pestíkové květy v délce do 1 mm, obvykle bílé. Kvete v V až VI.

Výskyt:

V ČR roztroušeně, v sušších oblastech vzácně. Celkově roste v Evropě na západě od Velké Británie, na severu po jih Skandinávie, na jihu po Pyreneje a Alpy, na východě po Bělorusko, západní Ukrajinu a Pobaltí.