Zeměžluč

Zeměžluč hořká je jednoletá nebo dvouletá bylina. V prvním roce se při dvouletých rostlinách vytváří pouze přízemní listová růžice. Lodyha je rýhovaná a dosahuje výšky 0,3-0,5 metrů, je holá a rozvětvená jen v horní části. Listy přízemní růžice jsou podlouhlé až vejčité a lodyžní jsou vstřícné, podlouhle kopinaté a špičaté. Květy jsou drobné, vícečetné, růžovo červené a nacházejí se na vrcholu lodyhy ve vidlicovitých soukvětích. Mají pětizubý kalich a pětidílnou korunu s dlouhou trubkou. Tyčinek je pět se spirálovitě zatočenými prašníky. Plod Zeměžluče je úzce válcovitá tobolka s velkým počtem drobných semen. Zeměžluč kvete v červenci a v srpnu.

Glykosidní hořčiny obsažené v Zeměžluči zvyšují chuť do jídla, podporují trávení, peristaltiku a vylučovací činnost trávicího ústrojí, působí i jako posilňující prostředek při těžkých onemocněních, chronické atrofické gastritidě a některých formách anemie. Droga má dobrý účinek i proti hlístům.

Lidové léčitelství doporučuje čaj z natě zeměžluče při bolestech a zvýšeném obsahu žaludečních kyselin, žaludečním kataru, zácpě, nadýmání, tuberkulóze střev, krvácení střev, žloutence, nepravidelné a nedostatečné menstruaci, výtoku, malárii, hemoroidech, epilepsii, při očních slabostech, vodnatelnosti, bolestech jater, sleziny a žlučníku, cukrovce aj. Zevně se používá při kožních vyrážkách a špatně se hojících ranách.